Maturita / Dějepis

Sedíte tak večer nad kalendářem... a říkáte si, že to snad není ani možný, ale budete na jaře maturovat? Hm, čeština je jasná, k tomu cizí jazyk... nebo raději tu matyku? A co dál? Fyzika - ok, chemie - ok, biologie - ok... Hm - dějepis...

Řekněme si na rovinu - drsný to předmět. Biflujete, biflujete - a stejně nechápete... Proč se asi stalo toto... jaký vliv to mělo na na tohle... Brrr - zlatá deskriptivní geometrie, že? I když zase na druhou stranu - proč se bát maturity? Přijdete, učitel se vás na něco zeptá, vy mu to řeknete - a fertig (pro neněmčináře = hotovo), máte hotovo!

Nu - ale pokud se nenecháte zlomit (autor dnešního příspěvku někdy v temné minulosti lidstva taky ne, a tak si ten dějepis prosadil i na přírodovědném gymnáziu...), tož se pojďte podívat na maturitní otázky. Nu a když budete hledat nějakou radu, klidně se ptejte. My vám klidně odpovíme...

1. Vývoj lidstva v pravěku

(Vymezení termínu – pravěk; archeologie a její metody; možnosti rozdělení pravěku; vývoj lidského rodu; charakteristika jednotlivých pravěkých období a jejich lidské projevy- způsoby obživy, bydlení, duchovní život; důležité kultury; pravěk v českých zemích – periodizace a charakteristika jeho etap, důležité kultury a naleziště; pohled do regionu)

 2. Starověké civilizace

(Chronologické vymezení starověku, společenské a geografické předpoklady vzniku starověkých států a hlavní starověké civilizační oblasti; typy starověkých států; přehled vývoje ve starověké Mezopotámii, Egyptě, Malé Asii, syropalestinské oblasti, Indii a Číně; zamyšlení nad přínosem starověkých civilizací dnešku)

 3. Starověké Řecko

(Chronologické a geografické vymezení; minojská a mykénská civilizace; příchod Dórů; jednotlivá období řeckých dějin – jejich charakteristika a přehled významných událostí – charakter řeckých polis, řecko – perské války, peloponéské války, vláda Alexandra Makedonského a rozšíření řeckého vlivu v době helenistické;)

 4. Starověký Řím

(Chronologické a geografické vymezení; osídlení Apeninského poloostrova a etruská civilizace; přehled jednotlivých období římských dějin – tj. počátky Říma a doba královská; raná a vrcholná republika - spor patricijů a plebejů; punské války; krize republiky; Spartakovo povstání a období triumvirátů; císařství v období principátu a dominátu, jeho krize a zánik západořímské říše)

 5. Antická kultura

(Projevy řecké a římské kultury a umění: náboženství, filozofie a věda, umělecká literatura, školství, výtvarné umění – architektura, sochařství, malířství; přínos antiky současné civilizaci)

 6. Evropa a české země v raném středověku

(Chronologické vymezení středověku; společenské vztahy a církev; hospodářství; přehled vývoje v nejdůležitějších oblastech - Francká říše, Svatá říše římská a situace ve střední Evropě, Vikingové, Slované; Byzantská říše, arabský svět; příchod Slovanů do českých zemí; Sámova říše a velká Morava; český stát v X. až XII. století)

 7. Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků

(Hospodářské a společenské změny XIII. století - kolonizace, vznik měst, šlechta; mocenský vzestup a pád posledních Přemyslovců - jeho příčiny, zahraničněpolitické okolnosti, popis významných událostí; nástup Lucemburků a význam jejich vlády – zejména přínos Karla IV., krize státu za Václava IV.)

 8. Evropa ve vrcholném a pozdním středověku

(Chronologické vymezení; agrární revoluce; vznik měst a dotvoření středověké společnosti; významné události - boj o investituru, křížové výpravy atd.; „podzim středověku“ - obecná charakteristika pozdního středověku a popis některých významných událostí – např. soupeření mezi Anglií a Francií, sjednocení Španělska;  atd.)

 9. Husitská revoluce a království dvojího lidu (1419 – 1526)

(První církevní reformátoři a život a dílo Jana Husa; počátek husitské revoluce, husitské společenství a jeho program; průběh husitské revoluce v letech 1420 – 1434 a její bezprostřední důsledky pro české země, Jiří z Poděbrad a Jagellonci)

 10. Středověká kultura se zaměřením na české země

(Vliv křesťanství a církve na kulturu; středověká filozofie a vzdělanost; umělecké slohy raného středověku – popis jejich znaků - zejména slohu románského; důležité umělecké památky českých zemí; rozvoj vzdělanosti ve vrcholném středověku - první univerzity; rytířská kultura; charakter a znaky gotického umění a jeho projevy v českých zemích)

 11. Počátky novověku (humanismus a renesance a zámořské objevy)

(Chronologické vymezení; objasnění novověkého a středověkého pojetí světa; humanismus a renesance – jejich podstata, přínos a hlavní představitelé; příčiny, předpoklady, průběh a význam zámořských objevů; kultura XVI. století)

 12. Evropa a české země v XVI. století (1526 – 1618)

(Hlavní znaky evropského vývoje – reformace a protireformace; hlavní politické konflikty a mocenský vzestup Habsburků; nizozemská revoluce; nástup Habsburků na český trůn a charakter jejich vlády; česká renesanční společnost)

 13. České stavovské povstání a třicetiletá válka

(Příčiny a průběh stavovského povstání, jeho výsledek a důsledky; příčiny třicetileté války, její fáze a důsledky pro Evropu i české země; Albrecht z Valdštejna; osobnost  J. A. Komenského)

 14. Svět v XVIII. století (1648 – 1789)

(Podstata parlamentního a absolutistického uspořádání a jejich příklady ve vybraných zemích; revoluce a občanská válka v Anglii, Francie, habsburská monarchie, Rusko, Prusko, USA); charakter společnosti mezi barokem a osvícenstvím)

 15. České země v XVIII. století (1648 – 1790)

(Důsledky třicetileté války pro české země (politický život, náboženské a hospodářské poměry, barokní umění); vláda a reformy Marie Terezie a Josefa II., důsledky josefínských reforem a kultura josefínské doby)

 16. Velká francouzská revoluce a napoleonské války

(Charakter a význam francouzské revoluce, její příčiny a průběh; okolnosti nástupu Napoleona Bonaparta, průběh napoleonských válek a jejich důsledky pro uspořádání v Evropě, Vídeňský kongres; umění té doby- klasicismus a empír)

 17. Svět v XIX. století (1815 – 1878)

(Důsledky průmyslové revoluce, sociální problémy a způsoby jejich řešení; hlavní ohniska politického napětí v Evropě ve dvacátých a třicátých letech XIX. století; revoluční rok 1848/49 – jeho příčiny, průběh a výsledky ve vybraných evropských státech; umění té doby -romantismus, biedermeier; vědecko – technický pokrok 2. poloviny XIX. století; výběr některých důležitých událostí a přehled vývoje v některých zemích - sjednocení Itálie a Německa, vývoj ve Francii, Rusku a USA)

 18. České země v první polovině XIX. století (1790 – 1848/ 49)

(Předpoklady a charakter národního obrození, jeho „fáze“ a chronologické vymezení, významní představitelé a činy; revoluční rok 1848/49 – jeho příčiny, průběh a výsledky; hospodářské a kulturní poměry)

 19. Doba imperiální a první světová válka

(Svět na konci XIX. století - charakteristika imperialismu, hlavní mezinárodní problémy a místa politického napětí, vznik mocenských spolků; zesílení napětí v předvečer války;  záminka k válce a její vypuknutí; hlavní válečné fronty, bojiště a události; výsledky války a její důsledky pro další mezinárodní vývoj)

 20. České země ve druhé polovině XIX. století (1849 – 1914)

(Postavení českých zemí v habsburské monarchii - Bachův absolutismus, počátky parlamentarismu, dualismus, fundamentální články, pasivní opozice a drobečková politika, česko – německé soupeření atd.; hospodářský a kulturní vývoj do první světové války

 21. Češi a Slováci za první světové války a vznik Československa

(České země za první světové války – reakce českých politiků, charakter válečného režimu, život ve válečném zázemí; zahraniční akce T. G. Masaryka, události r. 1918 a vznik ČSR; první úkoly nového státu, jeho charakter státu a naznačení jeho budoucích problémů)

 22. Svět mezi dvěma světovými válkami

(Připomenutí problémů versaillesko-washingtonského systému; poválečná revoluční vlna, totalitní systémy – komunismus a fašismus; světová hospodářská krize, její řešení a důsledky; nástup nacismu v Německu, zvyšování napětí ve 30. letech a politika appeasementu)

 23. Meziválečné Československo

(Politický, hospodářský a kulturní vývoj ČSR ve 20. a 30. letech; význam světové hospodářské krize, zhoršování mezinárodního postavení ČSR ve 30. letech; mnichovská smlouva a její důsledky, tzv. druhá republika a zánik ČSR; hospodářství a kultura meziválečného Československa)

 24. Druhá světová válka

(Příčiny války a její charakter; průběh válečných operací do léta 1941; vytváření protihitlerovské koalice, vznik Velké trojky; průběh válečných operací od zlomu na ruské frontě v r. 1943, otevření tzv. druhé fronty; konec války v Evropě a kapitulace Japonska; výsledky války a její důsledky pro poválečný vývoj)

 25.  České země a Slovensko v letech 1939 – 1948 (od nacismu ke komunismu)

(Protektorát Čechy a Morava a jeho charakter; protektorát v nacistických plánech, osud českých židů; domácí a zahraniční odboj; heydrichiáda; Slovenské národní povstání; závěrečné válečné operace a počátek osvobozování ČSR; Pražské povstání a problematika osvobození ČSR; bezprostřední důsledky války na poválečný vývoj v ČSR; vláda národní fronty a komunistický převrat v únoru r. 1948

 26. Důležité tendence světového vývoje po r. 1945

(Krátké zamyšlení nad výsledky druhé světové války, počátek rozpadu protihitlerovské koalice a vznik studené války (1945 – 1955); hlavní ohniska napětí v 50. a 60. letech; vývoj v tzv. třetím světě; mezinárodní vztahy v 70. a 80. letech a rozpad sovětského bloku; podrobnější rozbor vybrané události)

 27. Vývoj v socialistickém Československu (1948 – 1989)

(Připomenutí únorových událostí r. 1948, charakter režimu v 50. letech – politická, hospodářská a kulturní represe; počátky tání ve druhé polovině 50. let; mezinárodně politické souvislosti; vývoj v 60. letech a Pražské jaro 1968; období konsolidace a normalizace v 70. a 80. letech; listopad 1989)

 28. Kapitoly z dějin regionu

(Zeměpisné a správní vymezení lounského regionu, jeho přírodní charakteristika; výběr událostí z jednotlivých historických období; život a dílo osobností spjatých s regionem; objekty památkové péče)

 29. Česká republika a současný svět (vývoj po r. 1989)

(Československo v 90. letech XX. století – cesta k parlamentní demokracii a tržní ekonomice, rozpad ČSR; rozpad bipolární ho světa, ohniska napětí a válečné konflikty konce XX. století; globalizace; bezpečnostní rizika současnosti)