Jakub Hadač
Okresní kolo
1. místo
Středoškolská odborná činnost - Fyzika
Jakub Hadač
Celostátní kolo
7. místo
Astronomická olympiáda
Jakub Hadač
Celostátní kolo
16. místo
Fyzikální olympiáda
Jakub Hadač
Krajské kolo
2. místo
Fyzikální olympiáda
Tamara Koubková
Celostátní soutěž
1. místo
RADUGA DUHA
Jakub Hadač
Okresní kolo
1. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. D
Vojtěch Hieke
Okresní kolo
3. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. D
Jan Vorel
Okresní kolo
3. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. C
Jan Libus
Okresní kolo
1. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. B
Nguyen Tomáš
Okresní kolo
3. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. B


Zobraz celou galerii úspěchů...

Aktuality / Dějepis

 

20. 6. 2022
Ze Žatce do Postoloprt 2022

Na kalendáři mi svítí červen... ano, brzy budou prázdniny, dva měsíce volna... Jenže v kalendáři mi u června svítí i upozornění na to, co tento měsíc spojuje s minulostí. Není toho málo... Jen tak namátkově... sarajevský atentát 1914... vyhlazení Lidic a Ležáků a statečný boj československých vojáků v kryptě pražského kostela 1942, vylodění v Normandii 1944... a taky třeba postoloprtský masakr 1945. 

Kolik pozornosti si ta či ona událost zaslouží? Já se dnes chci věnovat té poslední, protože patří mezi ty, které nás rozdělují. Čím to dokáže? Co může být tak zvláštního na tom, že necelý měsíc po skončení druhé světové války organizuje československý stát fyzickou likvidaci několika stovek obyvatel Postoloprt a Žatce? V moderním východoevropském žargonu bych to přece mohl pojmenovat "denacifikací". V terminologii nacistické bych nalezl výraz "konečné řešení".

Ve čtvrtek 16. června jsme spolu s kolegou Petrem Zemánkem z Keplerova gymnázia uspořádali pochod, který právě ony červnové Postoloprty připomíná. Prostě jsme s houfem našich študáků pěšky absolvovali trasu ze žateckého náměstí do Postoloprt - přes Stekník a Lišany, okolo levonického popraviště až do míst, kde nacisté zřídili koncem roku 1944 tábor pro příslušníky smíšených židovských rodin.

Trasa pochodu: zde

 

Lounští právě vystoupili z vlaku (vlastní foto).

Lounští  mezi nádražím a náměstím (vlastní foto).

Dnes žatecká základka, v roce 1947 sídlo okresního soudu, kde se masakr vyšetřoval... a nevyšetřil (vlastní foto).

Na žateckém náměstí (foto Jana Jelínková)

Trochu jsme o těch událostech vyprávěli - naštěstí se z roku 1947 zachovaly československé protokoly o vyšetřování masakru. Trochu jsme se ptali, proč mu naše společnost věnuje docela malou pozornost. Že by se jednalo o bezvýznamnou epizodu? Událost našich novodobých dějin, kterou mám tedy vynechat, začernit či vyškrtnout z učebnic a svých příprav?

Co říkáte?

Účastníci pochodu 2022 na zámku Stekník (foto Petr Zemánek).

Instalace pamětní desky (foto Jan Valenta)

Pamětní deska připomínající židovský tábor (foto Petr Zemánek).

 

Trasa pochodu

P.S.: Pokud Vás i tato historie zajímá víc, zkuste třeba tady - https://saaz.info/wordpress/wp-content/uploads/2018/01/postelberg-buch-fuer-homepage.pdf

Ale nestyďte se hledat i další zdroje.

5. 6. 2022
D-DAY

Je dusný večer skoro letního dne. Na kalendáři mi ještě svítí datum 5. června 2022. Za několik hodin nám možná televize (či snad rozhlas nebo některá z našich oblíbených sociálních sítí?) připomene další výročí. Mezi zprávy o dalších vleklých bojích na Ukrajině – kolik Ukrajinců tam mimochodem denně přichází o život či natrvalo o zdraví? - se určitě podaří vklouznout zprávičce o 6. červnu 1944.

Před půl rokem jsem psal, že na závěrečnou misi svého život odletěl Edward D. Shames, poslední z Křičících orlů z roty E jako Easy. Ano, tehdy v červnu 1944 asi prožil nejdelší noc svého života. Neumím posoudit, jak dlouhá byla noc v prosinci roku 2021… A vlastně neumím posoudit ani tu červnovou noc roku 1944...

Ale dnes nebudeme nasedat do trupu olivově zelené Dakoty s invazními pruhy na křídlech a na trupu. Dnes nás nečeká ani ona, ani velký kluzák CG-4 Waco… Ty všechny se už ostatně začínají chystat ke startu.. Za pár hodin hučení jejich motorů přitáhne oči nejen anglických civilistů žijících poblíž průlivu La Manche.

„Že by to to už začalo?“

Zvedají se i oči tisíců vojáků v britských, kanadských a hlavně v amerických uniformách, kteří se už několik desítek hodin tísní na palubách mnoha a mnoha lodí, jejichž cílem jsou normanské pláže. Zvedají hlavy a na ztemnělé obloze sledují okřídlené stíny mířící nad moře.

„Už to začalo?“

„Už to začalo!“

Z podpalubí se začíná šířit temné hluboké dunění lodních motorů. Tak hluboké, že ho cítíš v nejskrytějším koutě své duše. Která myšlenka v ní zní nejčastěji? Možná by si to chtělo zapálit cigaretu, ale ty zatracené protipožární předpisy… NO SMOKING!

Jak to všechno dopadne? Hlavně ať se z toho dostanu.. se zdravou kůží… nebo ať je to jen škrábnutí… čistý průstřel… ne, žádné prostřelené břicho, utržená ruka, noha střepinami tak potrhaná, že doktor bude mít jedinou volbu...

„Amputovat, tady to nemá jiné řešení.“

Tisíce osudů si otáčí list v kalendáři. Kterým z nich se na další stránce objeví už jen několik řádků? Kterým z nich je určeno, že zemřou chvíli poté, co se otevřou rampy jejich výsadkových člunů před francouzským pobřežím? Kterým z nich je dáno, že dojdou do Plzně? Které z nich čeká, že se dnes a zítra podívají v televizi na zprávy o sobě před 78 roky?

THANK YOU, BOYS!

 

 

(Zdroj fotografie: https://media.newyorker.com/photos/5cf933a5d822ca03dda19640/master/pass/Angell-DDay.jpg)

2. 1. 2022
Alea iacta est!

Sakra - ten čas ale utíká. Za pár dní - tedy přesněji řečeno 10. ledna - to už bude 2071 roků, co tak stál Gaius Julius Caesar u pohraniční říčky Rubicon. No fakt - říčky, až okolo ní pojedete (pokud tedy starověký Rubicon je totožný právě se současnou řekou, jistá pravděpodobnost chyby tam je...), tak zjistíte, že těch 80 km její délky zvládnete na kole během jednoho dne.

Ale buďme upřímní - o to, zda stojíme u Caesarova Rubiconu, až tak moc nejde. Za trochu maličko důležitější považujme skutečnost, že řeka tvořila hranici mezi tehdejší Itálií a provincií Předalpská Galie. A třikrát běda každému vojevůdci, který by se svými legiemi řeku překročil a mašíroval do vnitrozemí - geradeaus snad přímo na Řím! Jenže on to Caesar udělal. Jestli předtím, než si smočil své vojenské sandály v říční vodě, pronesl to slavné: "Kostka je vržena!", s určitostí nevím. Co ale vím dost jistě? Nu - že si tím otevřel cestu do učebnic a usadil se v nich tak pevně, že ho tam s určitostí potkáte i dnes.

Šikovný chlapík, že? Sice tím rozpoutal občanskou válku, sice tím ukončil éru římské republiky, sice tím způsobil nemalé školy lidské i materiální - ale - řekněte sami: Není to skvělá a následováníhodná cesta, kterak se proslavit a natrvalo (načas?) být zapsán v našich učebnicích? 

Už to slyším, jak bychom potřebovali podobného zdatného chlapíka, který ve jménu nás všech zavede stav všeobecného štěstí a pohody. A kdyby nás nějak psychicky deptal jeho titul diktátor, tak jistě nebude problém, aby si udělil nějaký asertivnější - miláček pravdymoudrý vůdce nebo tak nějak.

Tušíte, na co se pokouším narážet? Kupodivu jen na to, jak snadno podléháme dojmu, že když něco i kvůli naší pohodlnosti funguje s chybami (nebo dokonce funguje velmi mizerně), tak se najde někdo tak úžasný a skvělý, že své schopnosti využije v první řadě přece jen a pouze v náš prospěch.

Čeká nás něco přes 360 dní roku 2022. Až během nich budete mít pocit, že někdo vám slibuje, že problémy okolo nás dokáže řešit metodou "Nemožné ihned, zázraky do tří dní!", pak si rychle ověřte, zda jeho řešení nestojí pouze na zásadě "Držte h..u a do ničeho mi nekecejte!" Ono by se pak totiž mohlo docela rychle stát, že bychom směli už jen držet h..u a do ničeho nemluvit.

Tedy závěrem - počítejme s tím, že spoustu problémů, které okolo nás i před námi stojí, budeme řešit pomalu a že budeme nadávat, jak to stojí za... za flatulenci. On totiž skutečný vývoj takový prostě bývá.

7. 12. 2021
Křičící orli z roty E jako Easy... už jsou snad zase spolu

Nevím, jestli mezi čtenáři mám někoho, kdo sledoval některý z deseti dílů seriálu Bratrstvo neohrožených...

Jestli ano, dobře. Jestli ne... nu - co nadělám...

Chci se dnes vrátit několik dní zpět. Pootočme ručičkami našich pomyslných hodin kousek proti směru jejich chodu. Ať je zase 3. prosince 2021. Vydejme se spolu několik tisíc kilometrů na západ... až do amerického Norfolku. Noc nás obklopuje svými tmavými stíny, v nichž svítí jeden jasnější bod. Okna domu, v němž se pobývá muž, jemuž už bylo 99 let.

Edward D. Shames.

Nevím, nakolik se tato prosincová noc podobá jiné noci, noci mnohem vzdálenější. Noci krátce po půlnoci 6. června 1944. I tato noc hrála důležitou roli v osudech amerického vojáka Edwarda D. Shamese. Obě noci spojuje jeden společný motiv - v obou se Edward nachází kdesi v prostoru mezi nebem a zemí. Pohleďme do tváře té noci červnové. Pod křídly olivově zelené Dakoty s černobílými pruhy na křídlech zvolna ubíhá anglická krajina, pak pobřeží, kanál La Manche. Směr... francouzský poloostrov Cotentin. Víme, co nás tam potká? Víme, kdo nás tam potká? Letadlo plné mladých mužů, nervozity, padáků, pytlů s výstrojí, zbraní, obav...

Je čas... je čas otevřít dveře letadla. Zaháknout výtažnou šňůru padáku za lanko. Seřadit se. Udělat něco, co už se přece tolikrát cvičilo. Udělat něco důvěrně známého a... skočit tak jako mnohokrát. Skočit vstříc osudu. Skočit do tmy, na jejímž dně čeká... Je tam někdo?

Shames je příslušník roty E jako Easy... ale mnohé z toho, co ho čeká, nebude moc easy. Zatím se nad ním zvolna otáčí kupole jeho padáku, zatím se k němu zespodu blíží zemský povrch. Dopad, kotoul, rychle stáhnout padák a hledat ostatní.

Ne, nechci vám čtenářům tady opakovat příběh, který možná znáte z knihy a seriálu Bratrstvo neohrožených. Možná neznáte, ale to se vždy dá změnit.

A proč ta noc počátku prosince 2021? Inu - Edward D. Shames se vydal na svou poslední misi. Už tu dlouho zůstával sám. Všichni ti z roty E jako Easy, se kterými tehdy v srpnu 1944 vyskakoval z ledadel, už odešli. Odletěli. Chci věřit tomu, že se někde potkají. Hello boys... hey, do you remember that time  when we...

Já vím, můj čtenáři, určitě si říkáš, že nedám pokoj a pořád Ti předhazuji myšlenku - když se těch, co pamatují, nezeptáme, tak se s nimi cosi ztratí. Odejde. Odletí. Napořád.

Najdi mi myšlenky dvaadvacetiletého amerického kluka, který už zažil hodně mrtvých, kluka s židovskými kořeny, když vidí peklo koncentračního tábora Dachau? Myslíš-li si, že víš, vyprávěj mi to. 

Děkuji... i za čas, který jsi Edwardu D. Shamesovi teď věnoval.

P.S.: Jo - a už víš, proč Screaming Eagles?

30. 12. 2020
Dějepis bez učebnice 2 - Okupace a WW2 v našem regionu

Druhá část projektu se zaměřila na události 2. světové války v našem okolí. Ano - její ozvěny jsme slyšeli i na našem klidném venkovském severozápadě Čech. I na lounském gymnáziu výuku přerušovaly letecké poplachy, když na litvínovskou rafinérii pohonných hmot mířily nálety amerických Liberátorů a Flying Fortressů či britských Lancasterů. I budova naší školy se koncem války proměnila v nouzové ubytování německých civilistů prchajících před válkou z Rumunska nebo východního Pruska

Pojďte se tedy podívat, co o tomto časoprostoru zjistila oktáva.

Jádrem úkolu bylo prostudovat dostupné materiály a připravit krátký film věnovaný zmíněné tématice.

V nabídce projektů asi bylo z čeho vybírat, protože ve třídě s 25 studenty, kteří dali dohromady tříčlenné týmy, bylo k dispozici celkem 14 nápadů.

Že zdaleka nebyly využity všechny? Ale přátelé - kdo řekl, že s podobnými myšlenkami, jak učit, nebudeme přicházet i v dalších třídách, že Usmívající se?

Tak tedy vybírejte:

1) audiovizuální pořad Větroň z Colditz: samostatně zpracovaný film pořad (cca 7-10 minut), věnovaný činu, jehož pamětníci už asi nežijí. Do svého filmu musíte postavit papírový model z přílohy - originál byl potažen povlečením na postele, proto je modrobílé kostičkovaný

2) multimediální pořad - "Dopis z Leningradu 1942": kombinujte před kamerou vlastní četbu fiktivního dopisu školáka žijícího v uvedeném časoprostoru s faktografií Vaší dějepisné učebnice a literatury faktu

3)  "Smějící se bestie" - multimediální pořad (cca 8 minut), ve kterém představíte, jak a jaké anekdoty pomáhaly přečkat dobu protektorátu - využijte např. webové sbírky anekdot z tohoto období + oporu najdete i v pořadu Historie.cs - "Smějící se bestie" 

4) multimediální pořad (cca 8-10 min): "Postoloprty 1945 - Byl jsem tam..." -

5) multimediální pořad (cca 8-10 min) věnovaný nacistickému teroru v posledch dnech války v našem regionu "Konec byl už blízko aneb pochod smrti" (např. v Lenešicích) - opora např. v knize J. Padevěta "Krvavé finále - jaro 1945 v českých zemích"

6) "Tady byli vlasovci" - audiovizuální pořad věnovaný přítomnosti podivné armády Rusů v uniformách wehrmachtu na Podlesí

7) "Tři Péráci" aneb vlastní audiovizuální pořad (asi 8-10 minut) věnovaný okupačnímu fenoménu Péráka - v animovaném filmu "Pérák a SS" (1946), ve filmu "Pérák - Stín nad Prahou" (2016)  a v komiksu P. Kopla a P. Macka: "Pérák - Oko budoucnosti".

8) Multimediální pořad (cca 8-10 min) "Nebeští jezdci z Lounska" - Bergmann, Kimlička, Vild, ...

9) Multimediální pořad (cca 8-10 min)  "Lounští na frontách WW2" - Jaroš, ...

10( Multimediální pořad (cca 8-10 min) "I z Loun se šlo do koncentráku..." - Szoboszlay, ...

11) Multimediální pořad (cca 8-10 min) "Přišli jsme z Volyně" - po stopách příbuzných -

12)  Multimediální pořad (cca 8-10 min) - "Wilbur G. Dishneau - první Američan padlý na území Československa"

13) "Veslaři" - ve spolupráci s p. Mgr. V. A. Honsem (lounský místostarosta) připravit multimediální pořad (cca 8-10 min) věnovaný osudům členů lounského veslařského klubu za okupace (kontakt zajistím, p. Hons zajistí historické materiály))

14) "Noční výsadek" - audiovizuální pořad (cca 8-10 min) věnovaný  osudům sovětsko-československého výsadku na Mělcích (noc 16. - 17. 10. 1944).  Zdroje na Wiki.

16. 12. 2020
Dějepis bez učebnice 1 - Protektorát každodenní

Zajímá vás, jak může vypadat dějepisné učivo, které v učebnici není? Chtěli byste vědět, jak se dá učit o historii distančně? Pokud ano/ne, pak si pojďte užít krátké videopořady, které připravili študáci z oktávy v rámci distanční výuky dějezpytu letos v listopadu.

Protektorát na talíři
Dějepis není jen o tom, že si sednete nad učebnici a tlačíte do hlavy události a letopočty. Jasně - určitě to budete dělat, až vás bude čekat nějaká zkouška na vysoké, ale - upřímně a ruku na srdce - kolik z vás tam půjde?

Žádná učebnice podle všeho neumí ukázat, jak vypadal všední den. Jasně - druhá světová válka - spousty filmů s megatunami filmových efektů, výbuchů, napětí. Ano, to je jedna tvář války. A jak vypadala ta méně známá? Žijete tady v Lounech, o válce se dozvídáte z řádně cenzurou kontrolovaného protektorátního tisku či z filmového týdeníku. Občas si na tajňačku poslechnete české vysílání z Londýna - dávejte si pozor, však vám na radiopřijímači visí výstražná cedulka, že poslech zahraničního rozhlasu může být trestán i smrtí! - ale jinak? Do školy se musí, do práce se musí, jíst se musí... No ano - jak a co se vlastně vařilo a jedlo tady v Lounech v době okupace?

A tak vznikl nápad. Na jeho počátku stála nenápadná kuchařka "Vaříme z přídělu!", inspirací nepochybně byla přehršel televizních pořadů o vaření...

Nuž tedy: „Z této knížky, milá hospodyňko, nenaučíte se vařiti – a ani toho nepotřebujete. Vaříte pro rodinu již leta a všem to vždy chutnalo a šlo k duhu. I dnes jim bude chutnati, jenom že to dá více přemýšlení a nelze již vařiti podle starých maminčiných receptů.
Přinášíme vám zde návrh jídelníčku na celé zásobovací období. Tento jídelníček se dá vytvořiti z dnešních přídělů používáním brambor, žitné a ječné mouky, jahel, ovesných vloček a podobných, dříve přehlížených materiálií. Je samozřejmé, že náš jídelníček, jako každé lidské dílo, není neomylným rádcem a je nutno se říditi roční dobou a poměry na trhu. Ale zpestření a přizpůsobení si snadno vymyslíte sama – jen když máte po ruce vodítko.“
(zdroj: ŠIMEK, Jiří. Vaříme z přídělu! Praha: Hospodářská pomoc, nedatováno) 

Pojďte se podívat, jak se s úkolem popasovali oktaváni.

A kdyby vás náhodou popadla chuť - nejen na to jídlo, ale i to zkusit si vařit, jak také vařili naše (pra)babičky, držíme vám palce.

P.S.: Pokud budete mít u některých receptů pocit, že protektorát byl čas nadbytku potravin, pak prosím tvůrce filmů omluvte - je to jejich první plavba proti proudu času.

P.P.S.: A jak to viděla sama oktáva? Dovolte otisknout zprávu jednoho z nich:

Třída 8A/8 našeho gymnázia zvolila nezvyklou formu výuky. Místo pasivního sezení v lavicích si studenti oktávy vyzkoušeli dějepis na vlastní kůži. Každý žák uvařil pokrm, který se podobal pokrmům za doby Protektorátu. Cílem tohoto projektu bylo přimět žáky pochopit, jak se vařilo v závislosti na přídělových lístcích a nedostatku potravin. S omezeným množstvím masa, tuku a cukru se poprali na výbornou.
Celý projekt probíhal na přelomu listopadu a prosince roku 2020. Studenti měli na přípravu svých protektorátních specialit několik týdnů. Každý tým tří studentů měl za úkol připravit dezert, hlavní jídlo a polévku. Celá proměna surovin v hotová jídla byla řádně dokumentována.
Studentka oktávy nám popsala celý projekt: „Vaření bylo na jednu stranu zábavné, ale v době dostatku nutilo k přemýšlení při výběru skromného menu. Náročný úkol v kuchyni jsme si u sporáků všichni užili.“ Celá třída oktávy se také shodla, že vaření z omezeného množství masa, tuku a cukru je těžší, než se zdá. Všichni jednohlasně souhlasili, že jsou rádi, že dřívější problémy už nyní nemusí řešit. Kromě studentů vnímá tento projekt jako úspěch také třídní učitel, podle kterého je především úspěch, že všichni studenti přežili návštěvy svých kuchyní ve zdraví a nepřidělávali místním hasičům další práci. Podle jeho nynějších slov můžeme v budoucnu očekávat další pokusy o obnovení dějin a návratu do minulosti.
Gratulujeme oktávě k povedenému projektu a těšíme se na další zajímavé akce pořádané také jejich spolužáky z nižších, nematuritních ročníků.

22. 10. 2019
22. - 24. října 1949: tribunál Státního soudu Praha v lounské Sokolovně

Právě dnes (22. 10. 2019) je tomu právě 70 let, co v lounské sokolovně začalo hlavní líčení  Státního soudu Praha. Z okna naší školy je vlastně docela dobře vidět pamětní deska na stěně budovy. Vlastně, můj milý čtenáři, asi i ty chodíš denně okolo. Možná jsi někdy v lednu během několika posledních let před deskou zaregistroval malé shromáždění, možná sis všiml kytice, která se tam objevila... a šel jsi dál.

Obr. č. 1: Pamětní deska na lounské sokolovně


Ještě před dvěma roky stával v tom hloučku pan Evžen Seidl (*1928 - +2017). Pro něj byla sokolovna místem, k němuž měl velmi osobní vztah. On totiž patřil mezi obviněné, kteří od jara 1949 svou odbojovou činností dávali komunistickému režimu jasný signál nesouhlasu.

Možná si, můj čtenáři, říkáš: No co asi se tady v Lounech mohlo stát takového, abych o tom chtěl něco vědět?" Nedivím se - lounská odbojová skupina MAPAŽ (co asi ta zkratka může znamenat?) zůstává trochu ve stínu skupiny okolo bratrů Mašínů. Ale i tady se můžeš dostat do diskuse: Byli ti, kteří na přelomu 40. - 50. let 20. století pozvedli zbraň např. proti komunistickým policistům (správně bych měl psát "příslušníkům Sboru národní bezpečnosti"), odbojáři, nebo teroristi? Nebudu ti odpověď podsouvat - tu si musíš najít sám. A možná si ji budeš muset obhájit. Protože tohle jsou novodobé a místní dějiny. Tudíž stále jsou tady lidé, kterých se nějak tyto (ne)dávné události dotkly.

Co myslíš, milovníku historického bádání: najdeš v lounské Vojanově ulici dům, které se dotkl tento atentát z jara roku 1949?

Obr. č. 2: Dům bezpečnostního referenta ONV Louny Jindřicha Fanty po atentátu 1949 (zdroj: MALLOTA, Petr. MAPAŽ – příběh odbojové organizace z roku 1949. Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, 2018, (4), 3-18. ISSN 1802-8241. Dostupné na: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2019/01/PD_4_18_s3-18.pdf)


Ve čtvrtek 24. října se septima a třeťáci z našeho gymnázia sejdou v sokolovně se starostou Pavlem Jandou a místostarostou Vladimírem A. Honsem. To může být docela zajímavá hodina dějepisu, co? Diskutovat se o něčem, co se událo vedle naší školy? Učit se o historii na místě, kde událost probíhala? Učit se s někým, kdo to přece nemá v náplni práce? To zní přinejmenším zajímavě,"  snad se mihne v tvých myšlenkách. Kéž by...

Obr. č. 3: Ze spisu Evžena Seidla (zdroj: HERTL, David. Rozhodnutím strany teroristé. (on-line), (edit. 2013-08-03). Dostupné na: https://plus.rozhlas.cz/rozhodnutim-strany-teroriste-6512436)

 

Obr. č. 4: Prezident Gottwald zamítl žádost o milost pro odsouzené k trestu smrti. (zdroj: MALLOTA, Petr. MAPAŽ – příběh odbojové organizace z roku 1949. Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, 2018, (4), 3-18. ISSN 1802-8241. Dostupné na: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2019/01/PD_4_18_s3-18.pdf)

 

A co když si prostě jen položíš otázku, zda měl pravdu pan Evžen Seidl, když v rozhovoru řekl: „Tyto zločiny komunistického režimu jsou druhořadé, prvořadým zločinem je psychická a morální devastace národa, která bohužel stále trvá.“

Další studijní zdroje:

1) BREJCHOVÁ, Veronika. Politické procesy s členy tzv. protistátnískupiny MAPÁŽ (1949 - 1950): Bakalářská práce. Liberec: Technická univerzita v Liberci - Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2015.

2) ČERVA, Jan, Johana Holubcová, Petra Jelínková, Adéla Kočinová a Matěj Šedivý. Evžen Seidl (1928 - 2017) - Lágr je nejlepší vysoká škola. Louny, KPV 2015. Dostupné na. https://www.pametnaroda.cz/cs/seidl-evzen-20151104-0

12. 10. 2019
17. října 2019: 75 let od výsadku partyzánů na Mělcích

Zobrazit podrobnosti   ►

10. 10. 2019
NAKAMEN

Co dělat v sobotu 19. října 2019?

Youtube je nude, Instagram je nuda, gamesy jsou nuda...

Jóóóóó! Pojďte do skanzenu v Březně! Bude zase doba kamenná Líbající!

7. 10. 2019
Z Pátku až do Afriky

Jára Cimrman:  "Dobrý den, doktore Holube. Jedete letos zase do Afriky?"
Manželka dr. Holuba:  "Doma bude! Už se narajzoval dost."
Dr. Holub:  "Asi ne."

Jen několik kilometrů od Loun leží obec Pátek nad Ohří. Ve vsi se nachází 148 adres, žije zde asi 190 obyvatel, zastavuje zde vlak na trati Louny - Lovosice. Zámek, kousek dále budova bývalé základní školy, mlýn, ... a?

Zobrazit podrobnosti   ►

6. 10. 2019
Cesta domů vedla přes Duklu

V přehršli aktuálních událostí počátku října 2019 nepochybně zůstaly v ústraní události z podzimu 1944. Nu, můj milý čtenáři, řekněme si upřímně - kdo z nás si vzpomněl na deštivé, studené, blátem a smrtí prosycené svahy východoslovenských Karpat? Na nekonečné množství kopců, často bezejmenných, které lemují cestu od polského městečka Dukla až kamsi ke slovenskému Svidníku? Pro Tebe vzdálená, téměř neznámá část Evropy, kde se dnes dotýkají hranice Slovenska, Ukrajiny a Polska. Pro mne kraj, kam sahá část mé vlastní rodinné historie, pro nás oba ale především území, kde 6. října 1944 muži i ženy z československé zahraniční armády v SSSR po mnoha letech opět překročili hranice země, z níž pocházeli buď oni sami nebo jejich předkové.

Zobrazit podrobnosti   ►

14U16DT300697A

soubor PDF, velikost 955 kB

27. 9. 2019
Svatý Václave, vévodo české země

Svatý Václave
vévodo České země
kněže náš
pros za ny Boha
svatého Ducha
Kyrieleison

Nebeské toť dvorstvo krásné
blaze tomu ktož tam pójde
život věčný
oheň jasný
svatého Ducha
Kyrieleison

Pomoci tvé žádámy
smiluj se nad námi
utěš smutné
odžeň vše zlé
Svatý Václave
Kyrieleison

Většina z nás asi ví o existenci tohoto chorálu, ale - napadlo Tě někdy, můj milý čtenáři, že tento dávný český kníže se musel už mnohokrát obrátit v hrobě? Kolikrát jen se jeho jméno stalo štítem pro nejrůznější aktivity? Dny svatováclavského piva. Svatováclavská kancelář v Cimrmanově Blaníku. Sejdeme se pod ocasem (koně sochy sv. Václava) v Praze. Svatováclavská orlice aneb kolaborace a protektorát. Svatováclavská koruna. Cimrmanovo České nebe. A ještě mnoho a mnoho jiných - určitě bys ve spolupráci se strejdou Googlem na nějaké další přišel, viď?

Nuž tedy - až budeš 28. září slavit jeho jmeniny, říkej si, že pochopit všechny souvislosti, které se s jeho jménem spojují, dá zabrat. Ale neboj se to alespoň zkusit.

4. 9. 2019
„Vy stiskněte tlačítko, my zařídíme vše ostatní."

Také fotíte jak o život a na Instagramu Vaše fotky zabírají polovinu kapacity serveru? Líbající

Tak to je škoda, že jste se nepotkali s panem Georgem Eastmanem. Proč? Inu - protože 4. září právě před 131 roky získal patent na dřevěnou bedýnku s čočkou, která umožnila fotografii stát se aktivitou (skoro) pro každého.

Tak až budete vytvářet další selfíčko, klidně zarecitujte jeho slova: "Světlo dělá fotografii. Osvojte si světlo. Obdivujte ho. Milujte ho. Ale nad to všechno - poznejte světlo. Poznejte ho, jak nejvíc můžete, a poznáte klíč k fotografii."


Zdroje: 
https://ethw.org/w/images/9/95/Kodak3.png
https://cs.wikipedia.org/wiki/George_Eastman#/media/Soubor:George_Eastman_(F._Church_1890).jpg

 

Zobrazit podrobnosti   ►

2. 9. 2019
1. září aneb před 80 roky vypukla 2. světová válka

Napadlo Tě, milý čtenáři této aktuality, že vlastně žiješ ve světě, který je hodně tvarován touto - z Tvého pohledu - tak vzdálenou událostí?

Jen tak mimochodem - proč stálými členy Rady bezpečnosti OSN jsou právě Čína, Francie, Ruská federace, Spojené státy americké a Velká Británie? Že by ... něco z dějepisu?

Jen tak mimochodem - proč na hřbitovech v českém příhraničí zdobí tolik starých hrobů texty v němčině? Že by ... něco z dějepisu?

Jen tak mimochodem - proč východní hranice Polska na mapě z přílohy vypadá tak hodně podobně jako dnes - a proč ta západní je úplně jinde? Že by ... něco z dějepisu?

Máš pravdu, náš čtenáři - nemusíš zbožňovat školní dějepis, ale často věci zcela současné mají své kořeny v době pro Tebe tuze vzdálené...

Video: https://www.slavne-dny.cz/episode/10003396/den-kdy-zacala-druha-svetova-valka-1-zari

P. S.: Jen tak mimochodem - proč Polsko nepozvalo na pietní akce k příležitosti výročí začátku světové války prezidenta Ruské federace? Že by ... něco z dějepisu?

P. P. S.: Říkáš, že Tě dějepis baví a zajímá Tě? Paráda! Klidně na základě nepublikovaných vzpomínek příbuzného, známého, ... připrav pohled na něco z minulosti. To by bylo, aby se to nehodilo jako další historická aktualita :-)

Zdroje: 
a) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Wrzesien2.jpg
b) https://external-preview.redd.it/zGkYfKmRad_cmF_ItQe19OE1nigG5F9elvt7VjByUOI.png?auto=webp&s=89e02b363dca19bddc5d5f3e7f4f2da747512f96
Zobrazit podrobnosti   ►
zavřít
Probíhá přenos dat...