Jakub Hadač
Okresní kolo
1. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. D
Vojtěch Hieke
Okresní kolo
3. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. D
Jan Vorel
Okresní kolo
3. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. C
Jan Libus
Okresní kolo
1. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. B
Nguyen Tomáš
Okresní kolo
3. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. B
Klára Prusíková
Okresní kolo
3. místo
Zeměpisná olympiáda, kat. A
Petra Zakouřilová
Okresní kolo
1. místo
Soutěž v německém jazyce, kat. I. B
Jiří Smetana
Okresní kolo
2. místo
Soutěž v německém jazyce, kat. I. B
Anabela Košútová
Okresní kolo
1. místo
Soutěž v anglickém jazyce, kat. III.A
Anabela Košútová
Okresní kolo
2. místo
Soutěž v německém jazyce, kat. III.A


Zobraz celou galerii úspěchů...

Aktuality / Dějepis

 

16. 11. 2020
17. listopad

Myslím si, že v nejbližších dnech se v houštinách zpráv o tom, jak se nám (ne)daří poradit si s vlnami covidu-19, možná mihne i připomínka toho, že máme jeden docela důležitý den. Ne, nebojte se, nejedná se o informaci, že i onen den bude možné nakoupit ve všech možných supermarketech a vyhnout se tak smrti hladem.

Jde o nějaký 17. listopad. Chápu, že mnozí se na mne podívají v lepším případě s výrazem, za nimž se skrývá nevyslovená otázka: "No a co jako?"

No nic. Jen jsem si tak říkal, že by stálo za chvilku času 17. listopadu připomenout. Proč? Inu - třeba kousek od vás stojí někdo, kdo se hrdě holedbá tím, jak se mu stýská po po době, kdy se s opatrným rozhlédnutím okolo říkal třeba tento vtip: << Stojí táta s rodinou na dohled od hraničního pásma a jedno z dětí se ptá, kdože žije za těmi ostatnými dráty? A tatínek smutně odpoví: "My..." >

8. 11. 2020
Neděle 8. listopadu čtyři sta let poté

Bitva na Bílé hoře

Neděle. Sychravá a vlezle studená listopadová neděle. Jedna z mnoha nedělí roku 1620. Neděle 8. listopadu. Neděle Bílé hory.

Kolik stránek jí už bylo věnováno? Kolikrát jsme se pokoušeli dívat přes nekonečno několika staletí, abychom ještě podrobněji poznali, odkud kudy který žoldnéřský houf nevrle šlapal po zmrazcích a zablácenými botami rozdupával ledový škraloup na cestách směrem ku Praze? Co ještě nevíme? Dokonce i účast budoucího slavného francouzského filozofa René Descarta v řadách vítězné ligistické či spíše císařské armády můžeme považovat za téměř jistou.

Kolikrát jsme se už vlastně ptali, co znamenala tato zhruba dvouhodinová šarvátka pro další osudy Evropy a hlavně pro jednu zemi v jejím středu? Zdálo by se, že naše učebnice a odborné knihy už snad zachytily každou myslitelnou částečku této historie. Je vůbec ještě něco, co o ní nevíme? Nechci rozšiřovat počet studií odborníků s mnohonásobně širším rozhledem, než je ten můj. Víte, že dokonce existuje kniha erudovaných historiků, kteří si pohráli s myšlenkou, jak by vypadal náš svět, kdyby to dopadlo jinak. Že ji neznáte? Tak si počtěte v knížce „Co kdyby to dopadlo jinak? Křižovatky českých dějin“. Všechny autory ani nebudu vypisovat, ale Ivanu Čornejovou zmíním. Musím říci, že se mi líbí, že ve svém kontrafaktuálním obraze roku 1620 zůstává realistou. Proč? Inu - asi by ubylo obětí, Ferdinand II. a povstalci by možná přistoupili na nějakou vzájemnou dohodu. Možná by se ani nepopravovalo na Staroměstském náměstí, ale to je asi tak všechno. Další běh dějin by zase až tak odlišný nebyl...

Může mít vůbec tato historická událost i jinou tvář? Dívám se do monitoru, na němž pozvolna přibývají řádky textu… venku za oknem pomalu končí neděle 8. listopadu 2020… nojo, je to už 400 let a nějakých 8 hodin k tomu, co ta bitva proběhla… už je tma… a najednou do té tmy šlehnul fialový bič… „S ostrým práskáním dosahoval až k nejzazším koutům sálu, tratícím se už v šeru tam, kam nedosáhla ani světla voskovic.“

Chvíle nechápavého ticha…

No ano, jak jsem mohl skoro zapomenout. Na co? Na povídku Ludvíka Součka Zájem galaxie. Jasně, je to už tak 40 let, co jsem ji četl poprvé, ale některé věci už z hlavy nevymažete. Dámy a pánové, připusťme, že všechno bylo jinak.

Ještě jednou – v řadách prohabsburské armády přece tím listopadovým marastem pochodoval i René Descartes. No a co? Nějaký dávno zapomenutý voják, i kdyby to dotáhl až na nějakou důstojnickou hodnost… Ale no tak, přátelé… Už to zde zaznělo – filozof. A matematik. Vědec, který se pokusil nahradit mnohoznačnost našich slovních výkladů jazykem matematické symboliky. Snad není příliš přehnané, když řeknu, že jeho analytická geometrie se svým souřadnicovým systémem se stala ideálem poznání.

Opět chvíle nechápavého ticha… nyní již s náznaky pochybností o duševním zdraví pisatele…

Jak by vypadal systém našeho poznání, kdyby tento muž na Bílé hoře zahynul? Co kdyby tam přece jen zvítězili stavové?

Ano – co když nejpravděpodobnější odpovědí na otázku „Proč bitva na Bílé hoře dopadla tak, jak dopadla?“ by byl zájem mimozemské, ba přímo galaktické civilizace o celkový pokrok vědění, což předčí nutnost pozměnit obsah jednoho odstavce v učebnicích? Připusťme, že v předvečer bitvy potemnělými chodbami Pražského hradu prošly  galaktické bytosti Čtyřicet a Pětadvacet, jejichž vzhled – „…nevýslovných příšer, podobných nejspíše obrovským pavoukům z poloprůhledného skla, opatřených věncem neustále kmitajících huňatých noh. V objemných panděrech strašidel se převalovala jakási černofialová mlha a z chomáče dlouhých, rovněž poloprůhledných výrůstků na obou koncích těla, podobajících se klubkům červů, každým okamžikem vyšlehoval modrofialový bič.“ – přiměl Fridricha Falckého opustit Prahu a ponechat Čechy svému osudu.

Prostě: „Nejkrásnější pocity vyplývají ze záhad. Jsou to pocity, které stojí u kolébky skutečného umění a skutečné vědy. Člověk, který tento pocit nezná, člověk, který už se neumí divit a který neumí žasnout, je prakticky mrtvý. Je jako zhasnutá svíce.“ (opět Ludvík Souček)

Přeji Vám, abyste neustávali žasnout a stále se divili, kolik tajemství je všude okolo. 

P. S.: Pokud se budete ptát, jak by to tedy mohlo být jinak podle přívržence různých záhad, tajemství, tak si nalistujte povídku "Zájem galaxie" v antologii české sci-fi "Železo přichází z hvězd" (Praha: Mladá fronta, 1983).

14. 9. 2020
11. září

... je datum hodně známé v mezinárodních dějinách. Ale já vás dneska zavedu do minulosti hlubší a přitom méně vzdálené.

Je 11. září 1944 a nacházíme se v obci Kovářská v Krušných horách nad Chomutovem. Co se tam dělo?

https://www.novinky.cz/vase-zpravy/clanek/nejvetsi-leteckou-bitvu-nad-ceskym-uzemim-predstavuje-muzeum-v-kovarske-40164706

http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/481/

Pokud vás to jen trochu zajímá, vydejte se o víkend do Kovářské - je tu malé, ale velmi známé muzeum, kde se o tomto dni nad Sudety dozvíte velice hodně. 

Ale raději si ověřte, zda za současné situace budou mít otevřeno: http://new.museum119.cz/

Mimochodem - věříte, že v USA dodnes funguje parta nadšenců, která se tomuto tématu věnuje?

https://100thbg.com/index.php?option=com_hikashop&ctrl=product&task=show&cid=56&name=350th-bomb-squadron-100th-bomb-group-patch&Itemid=445&category_pathway=

 

P.S.: A já snad jednou postavím malou připomínku oněch dní...

22. 10. 2019
22. - 24. října 1949: tribunál Státního soudu Praha v lounské Sokolovně

Právě dnes (22. 10. 2019) je tomu právě 70 let, co v lounské sokolovně začalo hlavní líčení  Státního soudu Praha. Z okna naší školy je vlastně docela dobře vidět pamětní deska na stěně budovy. Vlastně, můj milý čtenáři, asi i ty chodíš denně okolo. Možná jsi někdy v lednu během několika posledních let před deskou zaregistroval malé shromáždění, možná sis všiml kytice, která se tam objevila... a šel jsi dál.

Obr. č. 1: Pamětní deska na lounské sokolovně


Ještě před dvěma roky stával v tom hloučku pan Evžen Seidl (*1928 - +2017). Pro něj byla sokolovna místem, k němuž měl velmi osobní vztah. On totiž patřil mezi obviněné, kteří od jara 1949 svou odbojovou činností dávali komunistickému režimu jasný signál nesouhlasu.

Možná si, můj čtenáři, říkáš: No co asi se tady v Lounech mohlo stát takového, abych o tom chtěl něco vědět?" Nedivím se - lounská odbojová skupina MAPAŽ (co asi ta zkratka může znamenat?) zůstává trochu ve stínu skupiny okolo bratrů Mašínů. Ale i tady se můžeš dostat do diskuse: Byli ti, kteří na přelomu 40. - 50. let 20. století pozvedli zbraň např. proti komunistickým policistům (správně bych měl psát "příslušníkům Sboru národní bezpečnosti"), odbojáři, nebo teroristi? Nebudu ti odpověď podsouvat - tu si musíš najít sám. A možná si ji budeš muset obhájit. Protože tohle jsou novodobé a místní dějiny. Tudíž stále jsou tady lidé, kterých se nějak tyto (ne)dávné události dotkly.

Co myslíš, milovníku historického bádání: najdeš v lounské Vojanově ulici dům, které se dotkl tento atentát z jara roku 1949?

Obr. č. 2: Dům bezpečnostního referenta ONV Louny Jindřicha Fanty po atentátu 1949 (zdroj: MALLOTA, Petr. MAPAŽ – příběh odbojové organizace z roku 1949. Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, 2018, (4), 3-18. ISSN 1802-8241. Dostupné na: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2019/01/PD_4_18_s3-18.pdf)


Ve čtvrtek 24. října se septima a třeťáci z našeho gymnázia sejdou v sokolovně se starostou Pavlem Jandou a místostarostou Vladimírem A. Honsem. To může být docela zajímavá hodina dějepisu, co? Diskutovat se o něčem, co se událo vedle naší školy? Učit se o historii na místě, kde událost probíhala? Učit se s někým, kdo to přece nemá v náplni práce? To zní přinejmenším zajímavě,"  snad se mihne v tvých myšlenkách. Kéž by...

Obr. č. 3: Ze spisu Evžena Seidla (zdroj: HERTL, David. Rozhodnutím strany teroristé. (on-line), (edit. 2013-08-03). Dostupné na: https://plus.rozhlas.cz/rozhodnutim-strany-teroriste-6512436)

 

Obr. č. 4: Prezident Gottwald zamítl žádost o milost pro odsouzené k trestu smrti. (zdroj: MALLOTA, Petr. MAPAŽ – příběh odbojové organizace z roku 1949. Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, 2018, (4), 3-18. ISSN 1802-8241. Dostupné na: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2019/01/PD_4_18_s3-18.pdf)

 

A co když si prostě jen položíš otázku, zda měl pravdu pan Evžen Seidl, když v rozhovoru řekl: „Tyto zločiny komunistického režimu jsou druhořadé, prvořadým zločinem je psychická a morální devastace národa, která bohužel stále trvá.“

Další studijní zdroje:

1) BREJCHOVÁ, Veronika. Politické procesy s členy tzv. protistátnískupiny MAPÁŽ (1949 - 1950): Bakalářská práce. Liberec: Technická univerzita v Liberci - Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2015.

2) ČERVA, Jan, Johana Holubcová, Petra Jelínková, Adéla Kočinová a Matěj Šedivý. Evžen Seidl (1928 - 2017) - Lágr je nejlepší vysoká škola. Louny, KPV 2015. Dostupné na. https://www.pametnaroda.cz/cs/seidl-evzen-20151104-0

12. 10. 2019
17. října 2019: 75 let od výsadku partyzánů na Mělcích

Zobrazit podrobnosti   ►

10. 10. 2019
NAKAMEN

Co dělat v sobotu 19. října 2019?

Youtube je nude, Instagram je nuda, gamesy jsou nuda...

Jóóóóó! Pojďte do skanzenu v Březně! Bude zase doba kamenná Líbající!

7. 10. 2019
Z Pátku až do Afriky

Jára Cimrman:  "Dobrý den, doktore Holube. Jedete letos zase do Afriky?"
Manželka dr. Holuba:  "Doma bude! Už se narajzoval dost."
Dr. Holub:  "Asi ne."

Jen několik kilometrů od Loun leží obec Pátek nad Ohří. Ve vsi se nachází 148 adres, žije zde asi 190 obyvatel, zastavuje zde vlak na trati Louny - Lovosice. Zámek, kousek dále budova bývalé základní školy, mlýn, ... a?

Zobrazit podrobnosti   ►

6. 10. 2019
Cesta domů vedla přes Duklu

V přehršli aktuálních událostí počátku října 2019 nepochybně zůstaly v ústraní události z podzimu 1944. Nu, můj milý čtenáři, řekněme si upřímně - kdo z nás si vzpomněl na deštivé, studené, blátem a smrtí prosycené svahy východoslovenských Karpat? Na nekonečné množství kopců, často bezejmenných, které lemují cestu od polského městečka Dukla až kamsi ke slovenskému Svidníku? Pro Tebe vzdálená, téměř neznámá část Evropy, kde se dnes dotýkají hranice Slovenska, Ukrajiny a Polska. Pro mne kraj, kam sahá část mé vlastní rodinné historie, pro nás oba ale především území, kde 6. října 1944 muži i ženy z československé zahraniční armády v SSSR po mnoha letech opět překročili hranice země, z níž pocházeli buď oni sami nebo jejich předkové.

Zobrazit podrobnosti   ►

14U16DT300697A

soubor PDF, velikost 955 kB

27. 9. 2019
Svatý Václave, vévodo české země

Svatý Václave
vévodo České země
kněže náš
pros za ny Boha
svatého Ducha
Kyrieleison

Nebeské toť dvorstvo krásné
blaze tomu ktož tam pójde
život věčný
oheň jasný
svatého Ducha
Kyrieleison

Pomoci tvé žádámy
smiluj se nad námi
utěš smutné
odžeň vše zlé
Svatý Václave
Kyrieleison

Většina z nás asi ví o existenci tohoto chorálu, ale - napadlo Tě někdy, můj milý čtenáři, že tento dávný český kníže se musel už mnohokrát obrátit v hrobě? Kolikrát jen se jeho jméno stalo štítem pro nejrůznější aktivity? Dny svatováclavského piva. Svatováclavská kancelář v Cimrmanově Blaníku. Sejdeme se pod ocasem (koně sochy sv. Václava) v Praze. Svatováclavská orlice aneb kolaborace a protektorát. Svatováclavská koruna. Cimrmanovo České nebe. A ještě mnoho a mnoho jiných - určitě bys ve spolupráci se strejdou Googlem na nějaké další přišel, viď?

Nuž tedy - až budeš 28. září slavit jeho jmeniny, říkej si, že pochopit všechny souvislosti, které se s jeho jménem spojují, dá zabrat. Ale neboj se to alespoň zkusit.

4. 9. 2019
„Vy stiskněte tlačítko, my zařídíme vše ostatní."

Také fotíte jak o život a na Instagramu Vaše fotky zabírají polovinu kapacity serveru? Líbající

Tak to je škoda, že jste se nepotkali s panem Georgem Eastmanem. Proč? Inu - protože 4. září právě před 131 roky získal patent na dřevěnou bedýnku s čočkou, která umožnila fotografii stát se aktivitou (skoro) pro každého.

Tak až budete vytvářet další selfíčko, klidně zarecitujte jeho slova: "Světlo dělá fotografii. Osvojte si světlo. Obdivujte ho. Milujte ho. Ale nad to všechno - poznejte světlo. Poznejte ho, jak nejvíc můžete, a poznáte klíč k fotografii."


Zdroje: 
https://ethw.org/w/images/9/95/Kodak3.png
https://cs.wikipedia.org/wiki/George_Eastman#/media/Soubor:George_Eastman_(F._Church_1890).jpg

 

Zobrazit podrobnosti   ►

2. 9. 2019
1. září aneb před 80 roky vypukla 2. světová válka

Napadlo Tě, milý čtenáři této aktuality, že vlastně žiješ ve světě, který je hodně tvarován touto - z Tvého pohledu - tak vzdálenou událostí?

Jen tak mimochodem - proč stálými členy Rady bezpečnosti OSN jsou právě Čína, Francie, Ruská federace, Spojené státy americké a Velká Británie? Že by ... něco z dějepisu?

Jen tak mimochodem - proč na hřbitovech v českém příhraničí zdobí tolik starých hrobů texty v němčině? Že by ... něco z dějepisu?

Jen tak mimochodem - proč východní hranice Polska na mapě z přílohy vypadá tak hodně podobně jako dnes - a proč ta západní je úplně jinde? Že by ... něco z dějepisu?

Máš pravdu, náš čtenáři - nemusíš zbožňovat školní dějepis, ale často věci zcela současné mají své kořeny v době pro Tebe tuze vzdálené...

Video: https://www.slavne-dny.cz/episode/10003396/den-kdy-zacala-druha-svetova-valka-1-zari

P. S.: Jen tak mimochodem - proč Polsko nepozvalo na pietní akce k příležitosti výročí začátku světové války prezidenta Ruské federace? Že by ... něco z dějepisu?

P. P. S.: Říkáš, že Tě dějepis baví a zajímá Tě? Paráda! Klidně na základě nepublikovaných vzpomínek příbuzného, známého, ... připrav pohled na něco z minulosti. To by bylo, aby se to nehodilo jako další historická aktualita :-)

Zdroje: 
a) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Wrzesien2.jpg
b) https://external-preview.redd.it/zGkYfKmRad_cmF_ItQe19OE1nigG5F9elvt7VjByUOI.png?auto=webp&s=89e02b363dca19bddc5d5f3e7f4f2da747512f96
Zobrazit podrobnosti   ►
zavřít
Probíhá přenos dat...