Sir Isaac Newton anglický vědec narozen  25.12.1642 Woolsthorpe zemřel  20.3.1727 Londýn

Narodil se po smrti svého otce, statkáře v Lincolnshire. Matka se po třech letech znovu provdala a odstěhovala, Isaaca vychovávala babička v jeho rodném dpmě, který se dodnes zachoval. Chlapec byl velmi zručný, sám si vyráběl mechanické hračky, kreslil návrhy budov, lodí apod. Od pěti let pobýval v internátních školách, kde získal zálibu ve studiu. Matčina snaha, aby se ujal zděděného statku, ztroskotala na jeho naprostém nezájmu o vedení hospodářství. I na poli prý přemýšlel o vědeckých problémech.

Příbuzní se rozhodli, že mu umožní studium v Cambridge. V letech 1661 - 1665 studoval v tamní Trinity College. Důkladně se seznámil s Eukleidovými Základy, pracemi Keplera, Descarta, Galilea atd. Velký vliv na něho měl I. Barrow, jeho učitel, který se v roce 1668 vzdal svého místa ve prospěch nadaného žáka). V důsledku moru byla univerzita v letech 1665 - 1666 uzavřena, Newton se uchýlil do Woolsthorpu, kde rozpracoval řadu myšlenek, které později rozvinul. Tehdy si připravil svou optiku, gravitační teorii, základy klasické mechaniky, ale také metodu fluxí, tj. svoji koncepci diferenciálního a integrálního počtu. Při pobytu doma se zdokonaloval v experimentování a nepochybně se - jako po celý život - věnoval své zálibě v alchymii.

Jako profesor univerzity byl povinen odevdávat její knihovně rukopisy svých přednášek, které mohly být základem tištěných publikací. Newton byl však velmi liknavý ve vydávání spisů, takže většina z nich vyšla až po 30 letech nebo po jeho smrti. Například teorií fluxí shrnul v jeden celek už asi v roce 1671, ale za jeho života nebyla vydána. Teorii řad dokončil v roce 1669 (vyšla 1711), učebnici algebry sepsal kolem roku 1674 (vyšla 1707).

V roce 1672 byl Newton zvolen členem Royal Society, kde pak předkládal rovněž své práce, a ty vycházely tiskem ve Philosophical Transactions. Uvedl se přednáškou o rozkladu světla (1672), za kteroou následovala řada dalších z optiky. V roce 1685 vyšlo jeho pojednání "O pohybu" obsahující teorii gravitace a v roce 1687 "Philosophiae naturalis principia mathematica" (Matematické základy přírodovědy).

Newton zastával i další veřejné funkce, stal se správcem mincovny (1696), členem parlamentu , v roce 1705 byl povýšen do šlechtického stavu. Od roku 1703 byl zvolen presidentem Royal Society, kde prý vládl "železnou rukou" až do konce života.

Prioritní spory o objev diferenciálního a integrálního počtu, které vzrušovaly některé matematiky, probíhaly mimo Newtona vlastně jen mezi jeho přívrženci a odpůrci.