Karl Friedrich Gauss německý matematik, astronom narozen  30.4.1777 Brunšvik zemřel  23.2.1855 Göttingen

Byl jediným dítětem v rodině městského úředníka. Už v raném dětství projevil nevšední nadání pro počty, prý "uměl dříve počítat než mluvit". V roce 1786 se ve škole odehrála známá příhoda se součtem 1 + 2 + 3 + 4 + ... + 100, který určil mladý Gauss během okamžiku následující úvahou:

Už v 11 letech studoval knihy o infinitesimálním počtu. O jeho nadání se dozvěděl brunšvický vévoda a od roku 1791 mu poskytoval stipendium. Po ukončení gymnázia přešel Gauss na univerzitu v Göttingen (1795 - 1798), v té době už měl své první vědecké výsledky, například konstrukci pravidelného 17 - úhelníku kružítkem a pravítkem (1796). Ve své disertaci roku 1799 dokázal základní větu algebry.

V roce 1801 se proslavil výpočtem dráhy planetky Ceres. Astronom Piazzi ji objevil 1.1.1801, ale pak se "ztratila", Gauss jen na základě tří pozorování (a pomocí své metody nejmenších čtverců k vyrovnání chyb) určil její dráhu. 7.12.1801 ji v udaném místě oblohy astronomoné znovu objevili. Gauss dostal nabídku Z Petrohradu, aby se stal ředitelem tamní hvězdárny. Brunšvický vévoda mu však sliboval vybudování observatoře, proto u něho zůstal, ale po jeho smrti (1806) naděje padly. Gauss přijal profesuru astronomie a vedení hvězdárny v Göttingen. V tomto postavení zůstal až do konce života.

V letech 1821 - 1825 řídil triangulaci Hannoverska. Z této práce čerpal podněty pro studium konformních zobrazení a diferenciální geometrie ploch. Později napsal i práce věnované vyšší geodézii (1844, 1847). Praktické podněty ho vedly i ke studiu statistických a pravděpodobnostních zákonitostí, rozdělení četností atd. V oblasti základů geometrie přišel už v mládí na principy neeukleidovské hyperbolické geometrie, ale nic o nich nepublikoval ani veřejně nepodpořil úsilí Lobačevského a Bolyaie o její prosazení. Obával se zesměšňování.

V roce 1828 se seznámil s fyzikem W. E. Weberem, společně pak studovali geomagnetismus, v roce 1833 vynalezli elektromagnetický telegraf. Gauss se zabýval i optickou problematikou, zejména výpočty systémů čoček. Svými současníky byl nazýván "kníže matematiků", byl však zároveň i astronomem, fyzikem a geodetem.

Gauss měl spíše samotářskou povahu, nevyhledával zábavu ve společnosti, pracoval i bydlel na hvězdárně, měl málo přátel, ale vřelá přátelství. Takřka necestoval ani po Německu, vedl však velmi rozsáhlou korespondenci, dopisoval si i v ruském jazyce.