Georg Cantor německý matematik narozen  3.3.1845 Petrohrad zemřel  6.1.1918 Halle

Rod Cantorů pocházel z Dánska, Georg byl prvorozeným synem obchodníka usazeného v Petrohradě. Rodina přesídlila v roce 1856 do Německa, odkud pocházela matka. Mladý georg byl pilným studentem, místo lidního inženýrství doporučovaného otcem však šel studovat matematiku.

Na berlínské univerzitě mu přednášeli Weierstrass, Kronecker a Kummmer, pod jejich vlivem se zaměřil na teorii čísel a teorii funkcí. Po promoci (1867) krátce vyučoval na střední škole, v roce 1869 se habilitoval na univerzitě v Halle, kde působil až do konce života.

Cantor studoval zprvu otázky konvergence řad s hodnotami goniometrických funkcí. Singulární hodnoty proměnné, pro něž má řada zvláštní vlastnosti, jsou tam velmi četné. Cantor je znázorňoval na číselné ose a dostával soubory bodů na přímce, které doplňoval všemi jejich hraničními body, a to opakoval podle potřeby vícekrát. Touto cestou dospěl k transfinitním ordinálním číslům, zatímco problematika kardinálních čísel mu vyvstala při úvahách o algebraických číslech

Cantorovy práce vyvolaly odpor konzervativních, ale vlivných matematiků. Téměř desetileté marné úsilí o důkaz hypotézy kontinua a napjaté vztahy s řadou matematiků podlomily Cantorovo zdraví a ten se v roce 1884 nervově zhroutil. Stalo se to pár měsíců před tím, kdy se objevily články, v nichž mladí matematici začali ukazovat aplikace teorie množin při řešení složitých problémů. Cantor se částečně zotavil, ale už nenabyl tolika tvořivých sil, aby výrazněji ovlivnil další vývoj teorie množin.

Pronikavý význam teorie množin a jejího jazyka pro celou matematiku 20. století je dostatečně znám. Hypotéza kontinua byla rozřešena až v nedávné době (viz Pokroky, ročník 1971).