Bernard Bolzano český matematik a logik narozen  5.10.1781 Praha zemřel  18.12.1848 Praha

Italský obchodník Bolzano se v Praze oženil s dívkouz německé rodiny. Z jejich 12 dětí se jen čtyři dožily dospělosti. Také Bernard trpěl tuberkulózou plic a občasným chrlením krve, ale dožil se 67 let. Po piaristickém gymnáziu studoval na pražské univerzitě, matematiku u S. Vydry a F. J. Gerstnera. Stal se však také knězem a v roce 1805 univerzitním učitelem náboženské vědy.

Jako svůj světový názor přijal osvícenecký racionalismus a toleanci, už v mládí si stanovil reformátorský program pro veřejnou činnost i pro svou vědeckou práci. Věrouku nahrazoval etikou, zamýšlením nad sociální a národnostní nerovností apod., v roce 1819 byl suspendován pro šíření nesprávných názorů. Ve 30 letech 19. století došel až k idejím utopického socialismu.

Bolzano žil velmi skromně, až asketicky, prostředky na nákup knih dostával od svých přátel a stoupenců. V letech 1825 - 1841 pobýval mimo Prahu, po návratu do Prahy žil u svého bratra v Celetné ulici poblíž Prašné brány (v roce 1981 byla na domě odhalena pamětní deska).

Své práce psal německy, ale celý život prožil v Čechách a už za svého života se stal, zejména pro českéé obrozence, symbolem bojovníka za sociální a národnostní spravedlnost. Pracoval v Královské české společnosti nauk, soustředil kolem sebe desítky studentů, ale nepodařilo se mu ovlivnit profesory matematiky na univrzitě ani vychovat pokračovatele ve svém díle.

Bolzanova prvotina "Úvahy nad některými předměty elementární geometrie" (1804) se týkala problému rovnoběžek. Další matematické práce psal v letech 1810 - 1817 a 1833 - 1848, zpřesňoval v nich (dříve než Cauchy) definice důležitých pojmů z teorie reálných čísel ( například infimum množiny) a z teorie funkcí (spojitost, limita, podmínky konvergence posloupnosti a j.). Pojem funkce definoval jako zobrazení. Sestrojil příklad funkce spojité, která nemá derivaci na husté množině bodů. Zamýšlel se nad pojmem dimenze útvaru a problematikou aktuálního nekonečna. Většina jeho prací vytvořených po roce 1820 zůstala v rukopise a byla vydána až ve 20. století. Výjimku tvoří Paradoxy nekonečna (1851), které ovlivnily tvůrce teorie množin G. Cantora.

Z logických spisů Bolzanových byl otištěn v roce 1831 krátký český překlad v časopise Krok. V Německu vyšlo "Vědosloví" (1837). Výbor z této knihy byl vydán v českém překladu v roce 1981, kdy se objevily i jubilejní publikace o Bolzanovi od K. Berky, V. Jarníka (JČSMF) a dalších autorů. Informace o životě a díle B. Bolzana otiskly v roce 1981 Pokroky MFA i další časopisy. K 200. výročí narození B. Bolzana vyšel v nakladatelství Odeon český překlad (přeložila Marie Pavlíková) německého originálu knihy Lebensbeschreibung des Dr. B. Bolzano (Vlastní životopis B. Bolzana). V německém originálu vyšla tato kniha v roce 1836 péčí M. J. Fesla v Sulzbachu.