Člověka musí bavit luštění záhad
MF DNES - 18. listopad 2006, Eva Bobůrková
Uznávaný v celém světě, ctěný kolegy. Za přínos vědě i školství dostal matematik Jaroslav Kurzweil národní cenu ČESKÁ HLAVA.
Matematik Jaroslav Kurzweil se stal letošním nositelem národní ceny Česká hlava, kterou vláda uděluje nejlepším vědcům a technikům.
Proč je matematika královnou věd - a jaké musí mít člověk, který se jí chce a může zabývat, předpoklady? (Na rozdíl od lékaře, stavitele, psychologa...)
Vědy královnu nemají, ani přírodní vědy ji nemají. Vědy hledají otevřené poznání světa i společnosti a spolupracují tak intenzivně, že někdy se hranice mezi nimi stírá. Má-li se však někdo zabývat právě matematikou, musí ho bavit luštění matematických záhad - ta jako lékaře, architekta či psychologa musí zajímat zase záhady jiné.
Tak jako se sortují lékaři, shlížejí na sebe spatra i zástupci jednotlivých matematických sekcí? Existuje rivalita mezi čistou matematikou a například počítačovými směry?
Rivalita mezi matematickými a informatickými obory přirozeně existuje, jednak proto , že každý nejvíce cení to, čemu sám dobře rozumí, a také proto, že tu jde o peníze. Ale ta peníze nejsou moc veliké, a tak i rivalita je v rozumných mezích.
Jak jste se dostal k matematice vy? Cítil jste se pro ni předurčen, nebo vás pro ni získal dobrý učitel?
Matematika mne přitahovala už na obecné škole. Bez obtíží jsem řešil slovní úlohy i konstrukční úlohy v elementární geometrii. Jako gymnazista jsem se účastnil soutěží v řešení obtížnějších úloh, které každoročně vypisuje Jednota českých matematiků a fyziků už od roku 1872 (dokonce i během nacistické okupace). Ale stejně jsem po maturitě volil mezi matematikou, elektrotechnikou a medicínou.
Proč je matematika tak obtížná disciplína pro školáky? Je to špatným pojetím učiva, nebo je matematické myšlení výsadou vyvolených?
U školáků je velmi důležitá motivace. Když školák nebo student opravdu chce, může své učitele i své blízké hodně překvapit. Naše západní civilizace šetří na nepravém místě. Školy by měly pracovat s dětmi individuálně, v podstatně větší míře než dnes. Malé děti se velice snaží aspoň trochu porozumět světu, do kterého vstupují. Zvládly by leccos, kdybychom pro ně měli dost času a trpělivosti.
Proč je dnes mezi studenty tak velký zájem o humanitní vzdělání a tak malý zájem o vzdělání matematické?
Na to existuje mnoho rozmanitých odpovědí. Některé studenty přitahuje humanitní obor svým obsahem, ale jiné může velice znepokojovat pocit, že svět se mění čím dál rychleji, že věda a technika nám přinášejí stále mohutnější nástroje , ale my nevíme, jak jich užívat, jak žít. Přirozeně velkou úlohu hrají i vyhlídky v jednotlivých oborech. Od exaktních oborů také mnohé odrazuje to, že je tam těžké něco "okecat" .
Starší generace počítaly z hlavy, ručně a na logaritmickém pravítku, naše děti už to neumí, používají kalkulačku. Dá se vůbec matematika pochopit bez těchto starších, tradičních úkonů? A nebudou v budoucnosti matematici v anonymitě vyrábět programy, zatímco lidi budou mačkat knoflíky a nespočítají, kolik stojí pět kilogramů brambor?
To, že se děti a mladí lidé s logaritmickým pravítkem, nejrůznějšími tabulkami a nomogramy, nemá význam. To jsou zastaralé prostředky k provádění výpočtů a počítače dokážou mnohem víc. Ale celá a desetinná čísla, to je něco jiného, početní operace s nimi jsou první příklady algoritmů, s nimiž se děti setkají. Na vysvětlenou: algoritmus je přesný návod, jak postupovat krok za krokem, abychom dospěli k vytčenému cíli. Přitom nemá jít o dril, ale o porozumění. Stejně tak uživatel vůbec nemusí rozumět tomu, co se uvnitř počítač děje. Ostatně ani řidič auta dnes neseřizuje ventily apod. A počítače snad budou k uživatelům stále přátelštější.
Jak podle vás ovlivní počítače coby zdroj zábavy a her společnost, dnešní mladou "počítačovou" generaci?
Odpověď neznám. To je otázka spíš pro psychologa a věštce.
| 